Astronomie – kvízové otázky

• Miroslav Hermaszewski
• Bertalan Farkas
• Vladimír Remek
• Oldřich Pelčák

Vladimír Remek se stal 2. března 1978 prvním a jediným československým kosmonautem a zároveň prvním člověkem ve vesmíru, který nebyl ani Američan ani Sovět.

• Hygiea
• Vesta
• Pallas
• Ceres

Ceres byla objevena 1. ledna 1801 Giuseppe Piazzim a je současně největší planetkou hlavního pásu.

• 1971
• 1975
• 1969
• 1961

Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci 20. července 1969, Armstrong se stal prvním člověkem, který vstoupil na měsíční povrch.

• Pět
• Dva
• Čtyři
• Tři

Galilei je pojmenoval Medicejské hvězdy, dnes se nazývají Io, Europa, Ganymedes a Callisto.

• psa Laiku
• orangutana Skipyho
• gorilu Judy
• šimpanze Hama

Šimpanz Ham se stal prvním hominoidem a prvním šimpanzem ve vesmíru, což bylo součástí přípravy na let prvního amerického astronauta Alana Sheparda.

• 16 minut
• 72 minut
• 31 minut
• 186 minut

Alan Shepard strávil ve vesmíru 15 minut a 28 vteřin, což bylo celkem 16 minut, během nichž jeho kapsle dosáhla výšky 187 kilometrů.

• Saturn
• Merkur
• Venuše
• Jupiter

Veněra 3 byla první sonda, která dorazila na povrch jiné planety než Země. Dopadla na Venuši 1. března 1966, i když přenos dat se nepodařil.

• Mars
• Merkur
• Jupiter
• Venuše

Merkur má nejkratší oběžnou dobu ze všech planet sluneční soustavy - jeden oběh kolem Slunce trvá pouze 88 dní

• Vanda Čechová
• Eva Čelikovská
• Žádná zatím nebyla
• Antonie Malá

Česká republika zatím žádnou kosmonautku do vesmíru nevyslala, první český kosmonaut byl Vladimír Remek v roce 1978.

• Superměsíc
• Temný úplněk
• Krvavý měsíc
• Modrý úplněk

Tento vizuálně atraktivní jev nastává v důsledku lomu světla v zemské atmosféře.

• Mars
• Venuše
• Merkur
• Saturn

Saturnovy prstence tvoří zejména ledové částice a úlomky hornin, jejich průměr dosahuje až 282 000 km.

• 6 hodin
• 92 minut
• 162 minut
• 2 dny

ISS obíhá Zemi rychlostí přes 27 000 km/h a za den tak oběhne Zemi zhruba 15–16krát. Astronauti proto zažijí přibližně 16 východů a západů Slunce denně.

• Aphelium
• Perihélium
• Zenit
• Nadir

V perihéliu (česky přísluní) se planeta pohybuje na své oběžné dráze nejvyšší rychlostí.

• Francie
• Německo
• Kanada
• Československo

Vladimír Remek se stal v roce 1978 prvním člověkem ve vesmíru, který nebyl občanem supervelmocí.

• Fazer
• Kvazar
• Taser
• Tracer

Název kvazar vznikl ze spojení „quasi-stellar radio source“ a označuje aktivní jádra velmi vzdálených galaxií.

• Penumbra
• Jádro
• Koróna
• Chromosféra

Koróna je vnější atmosféra Slunce tvořená plazmatem, která dosahuje teploty přibližně dvou milionů kelvinů.

• Saturn
• Venuše
• Jupiter
• Uran

Osa Uranu je natolik skloněná, že planeta v podstatě obíhá Slunce „povalená“ na bok.

• Koróna
• Jádro
• Chromosféra
• Fotosféra

Fotosféra je tenká vrstva plynů, kterou vnímáme jako zářivý disk Slunce při pozorování ze Země.

• Merkur a Venuše
• Merkur a Neptun
• Merkur a Saturn
• Uran a Venuše

Merkur a Venuše jsou jediné dvě planety v naší soustavě, kolem kterých neobíhá žádný měsíc.

• Albedo
• Scintilace
• Paralaxa
• Refrakce

Blikání hvězd je způsobeno turbulencemi v zemské atmosféře, které ohýbají světelné paprsky přicházející z vesmíru.

• Venuše
• Mars
• Měsíc
• Ceres

Sonda Luna 2 dopadla na povrch Měsíce 12. září 1959, čímž se stala prvním objektem, který zasáhl jiné nebeské těleso.

• Ekliptika
• Afélium
• Slunovrat
• Rovnodennost

Během rovnodennosti prochází dráha Slunce nebeským rovníkem, což nastává dvakrát do roka – na jaře a na podzim.

• Christina Koch
• Scott Kelly
• Jurij Gagarin
• Vladimir Komarov

Sovětský kosmonaut Vladimir Michajlovič Komarov byl první osobou, která absolvovala dva kosmické lety, bohužel se stal i první obětí při návratu z mise.

• 2
• 6
• 8
• 4

Mezi terestrické planety řadíme Merkur, Venuši, Zemi a Mars, zatímco ostatní planety jsou plynní nebo ledoví obři.

• Fena Lajka
• Kočka Félicette
• Šimpanz Ham
• Myš Albert

Lajka odstartovala v roce 1957 na palubě družice Sputnik 2, čímž prokázala schopnost živého organismu přežít start do vesmíru.

• Van Allenovy pásy
• Magnetosféra
• Magnetosheath
• Magnetopauza

Tyto zóny ve tvaru prstence byly objeveny v roce 1958 díky datům z první americké družice Explorer 1.

• Dusík
• Helium
• Oxid uhličitý
• Kyslík

Atmosféra Marsu je velmi řídká a skládá se převážně z oxidu uhličitého, což potvrdila řada vědeckých měření.

• 72 km/s
• 1 km/s
• 11 km/s
• 45 m/s

Při vstupu do atmosféry dosahují meteoroidy rychlosti minimálně 40 234 km/h, což je mnohonásobně více než rychlost kulky z pušky.

• Arthur Ashkin
• Michel Mayor
• Adam G. Riess
• James Peebles

Adam Riess spolu s kolegy získal ocenění za důkaz existence temné energie, která působí jako odpudivá síla ve vesmíru.

• Symbologie
• Syzygie
• Suzerenita
• Paralaxa

Termín syzygie se nejčastěji používá v souvislosti se zatměním Slunce či Měsíce nebo s výskytem extrémního přílivu a odlivu.

• 1983
• 2003
• 1986
• 1967

Raketoplán Columbia se rozpadl při návratu do atmosféry 1. února 2003, přičemž zahynulo všech sedm členů posádky.

• Edwin Hubble
• Carl Sagan
• William Herschel
• Georges Lemaître

Belgický astronom a kněz Lemaître navrhl, že vesmír začal explozí „prvotního atomu“, což se stalo základem dnešní kosmologie.

• Charles Messier
• John Bevis
• John Flamsteed
• Ernst Fischer

Objev Krabí mlhoviny (pozůstatku supernovy) je připisován anglickému lékaři a amatérskému astronomovi Johnu Bevisovi v roce 1731.

• Čočkový dalekohled
• Radioteleskop
• Zrcadlový dalekohled
• Schmidtův dalekohled

Refraktory neboli čočkové dalekohledy se tradičně používají pro detailní pozorování jasných objektů v rámci naší Sluneční soustavy.

• Johannes Kepler
• Isaac Newton
• Leonardo da Vinci
• Galileo Galilei

Princip oběhu tělesa kolem Země popsal Newton již v roce 1687 ve svém díle Principia pomocí myšlenkového experimentu s kanónem.

• Temná mlhovina
• Emisní mlhovina
• Reflexní mlhovina
• Planetární mlhovina

V emisní mlhovině je plyn ionizován blízkými horkými hvězdami, což způsobuje, že mlhovina sama září v různých barvách.

• Kapalné hélium
• Neutrony a supratekutina
• Pevné neutrony
• Čisté vakuum

Neutronové hvězdy jsou extrémně husté a jejich vnitřní vrstvy jsou pravděpodobně v takzvaném „supratekutém“ stavu bez tření.

• 11krát
• 4,8krát
• 1025krát
• 109krát

Slunce je tak obrovské, že se do jeho objemu vejde přibližně 1,3 milionu planet velikosti naší Země.

• Penumbra
• Filament
• Fotosféra
• Umbra

Tmavé jádro skvrny se nazývá umbra (stín), zatímco o něco světlejší vnější prstenec je označován jako penumbra (polostín).

• Radiace
• Magnituda
• Albedo
• Svítivost

Luminozita neboli svítivost je absolutní míra zářivého výkonu a je nezávislá na vzdálenosti pozorovatele.