Dějiny a události – kvízové otázky

• Veřejná bezpečnost (VB)
• Státní bezpečnost (StB)
• Lidové milice
• NKVD

Státní bezpečnost byla založena v roce 1945 a stala se hlavním nástrojem politických represí komunistického režimu, zejména v období 50. let během politických procesů.

• Alexander Dubček
• Václav Havel
• Gustav Husák
• Ludvík Vaculík

Manifest Dva tisíce slov napsal spisovatel Ludvík Vaculík v červnu 1968 během Pražského jara a stal se jedním ze symbolů reformního hnutí.

• Moskva
• Vladivostok
• Petrohrad
• Kyjev

První schůzka budoucích československých legií v Rusku se konala v Kyjevě, kde vznikla Česká družina, základ pozdějších legií, které sehrály významnou roli při vzniku samostatného Československa.

• a šlus
• abšlus
• aušus
• anšlus

• matice pro ražení grošů
• kupní právo na pražský hrad
• královský klenot
• listina zaručující královský titul

Zlatá bula sicilská z roku 1212 zaručila králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila suverenitu Českého království.

• ve vaně
• na koni
• v posteli
• na toaletě

Jean Paul Marat se stal jedním ze symbolu Velké francouzské revoluce. Krátce po své smrti byl prohlášen za mučedníka svobody.

• 8. května 1945
• 5. května 1945
• 7. května 1945
• 9. května 1945

Válka v Evropě oficiálně skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace německé armády v Berlíně 8. května 1945, přestože v některých oblastech ještě pokračovaly izolované boje s jednotkami, které odmítaly složit zbraně.

• Čeští partyzáni
• Americké speciální jednotky
• Ruští vojáci bojující proti Stalinovi
• Německé elitní oddíly

Vlasovci byli příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA) vedené generálem Andrejem Vlasovem, kteří původně bojovali na straně nacistů proti Stalinovi, ale v závěru války pomohli Pražskému povstání.

• 8. května 1945
• 12. května 1945
• 9. května 1945
• 5. května 1945

Boje v Praze téměř skončily kapitulací německých sil 8. května 1945, den před příjezdem prvních jednotek Rudé armády, která do města vstoupila až ráno 9. května.

• Integrováni do československé armády
• Popraveni nebo posláni do gulagů
• Získali politický azyl v USA
• Propuštěni do civilu v Německu

Téměř všichni zajatí vojáci Ruské osvobozenecké armády (Vlasovci) byli po vydání sovětským orgánům buď popraveni, nebo odsouzeni k dlouholetým trestům v pracovních táborech gulag. Jejich osud byl tragický navzdory jejich rozhodnutí pomoci českým povstalcům.

• Vznikla spontánně během osvobozování
• Kopírovala přesně státní hranice
• Určena až po osvobození Plzně
• Předem dohodnuta na konferenci spojenců

Demarkační linie byla předem stanovena na spojenecké konferenci a vedla přibližně po linii Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Americká armáda generála Pattona by technicky mohla osvobodit Prahu o několik dní dříve, ale politické dohody jí v tom zabránily.

• Asi 5 000
• Žádní
• Více než 10 000
• Několik stovek

Po oficiální kapitulaci zůstalo v Praze jen několik stovek německých vojáků, kteří odmítli složit zbraně. S těmito izolovanými skupinami svedla Rudá armáda po svém příjezdu 9. května poslední boje, zatímco většina německých sil už město opouštěla.

• Čeští povstalci a Vlasovci
• Výhradně Rudá armáda
• Britské speciální jednotky
• Americká armáda

Praha byla osvobozena především díky českým povstalcům, kteří 5. května zahájili Pražské povstání, a jednotkám Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova, které pomohly zlomit německý odpor ještě před příjezdem Rudé armády 9. května.

• Nezájem o české území
• Politická dohoda se Sověty
• Nedostatek vojenských kapacit
• Obavy z velkých ztrát

Americká armáda se zastavila na demarkační linii kvůli předchozím politickým dohodám se Sovětským svazem. Generál Patton údajně prosazoval postup na Prahu, ale rozkazy z Washingtonu mu to neumožnily – šlo o respektování sovětské sféry vlivu.

• Karlův most
• Staroměstská radnice
• Pražský hrad
• Národní divadlo

Staroměstská radnice byla 8. května 1945 těžce poškozena německým ostřelováním a následným požárem. Většina historického křídla vyhořela, včetně kaple, archivů a starobylých interiérů, kromě astronomického orloje.

• 2 týdny
• 10 dní
• 4 dny
• 1 den

Pražské povstání začalo 5. května 1945 a fakticky skončilo 8. května kapitulací německých sil, tedy trvalo 4 dny. Rudá armáda dorazila až ráno 9. května, kdy už v Praze probíhaly jen omezené boje s izolovanými skupinami.

• Rovnoprávné postavení národností
• Neutralitu ve světové politice
• Obnovu předválečného uspořádání
• Orientaci zahraniční politiky na SSSR

Košický vládní program, přijatý 5. dubna 1945, zásadně určil poválečné směřování Československa včetně pevné politické orientace na Sovětský svaz, znárodnění klíčového průmyslu a konfiskace majetku Němců a kolaborantů. Tento dokument fakticky položil základy pro pozdější komunistický převrat v roce 1948.

• Z propagandistických důvodů
• Kvůli pokračujícím bojům
• Rozdílnému kalendáři
• Kvůli časovému posunu

Kapitulace byla vyhlášena pozdě večer 8. května středoevropského času, což v Moskvě kvůli časovému posunu bylo již po půlnoci 9. května. Sovětská a později ruská propaganda však tento rozdíl využila k vytvoření dojmu, že jen SSSR dokončil osvobození Evropy.

• Méně než 30%
• Přibližně 80%
• 100%
• Přibližně 50%

Rudá armáda osvobodila zhruba 80% území Československa, zatímco americká armáda osvobodila západní a jihozápadní Čechy, což představovalo přibližně 20% území.

• Sovětská vojenská mise
• Generál Patton
• Česká národní rada
• Maršál Koněv

Pražské povstání řídila Česká národní rada v čele s profesorem Albertem Pražákem, vojenské operace v rámci Prahy řídilo především velitelství "Bartoš" generála Kutlvašra nikoli sovětské velení, jak někdy mylně tvrdí propagandistické verze historie.

• Uprchl do Argentiny
• Spáchal sebevraždu
• Popraven Sověty
• Získal azyl v USA

Generál Andrej Vlasov byl po válce zajat sovětskými jednotkami, odvlečen do Moskvy, souzen za velezradu a 1. srpna 1946 popraven oběšením, přestože jeho jednotky pomohly Pražskému povstání.

• Ústupem husitů k Plzni
• Vítězstvím křižáků u Chebu
• Porážkou křižáků v bitvě u Tachova
• Nerozhodným výsledkem u Stříbra

Husité pod vedením Prokopa Holého v této bitvě opět ukázali účinnost své vozové hradby. Kardinál Henry Beaufort, který výpravu vedl, musel s potupou ustoupit zpět za hranice.

• rakouské království
• demokratická federativní republika
• okupační zóny pod správou dohodových mocností
• fašistický stát s diktátorem Dollfußem v čele

Po kolapsu habsburské monarchie v roce 1918 byla v Rakousku vyhlášena demokratická federativní republika. Toto politické uspořádání však nemělo lehký start - potýkalo se s obrovskými hospodářskými problémy, politickou nestabilitou a nezadržitelným vzestupem extremistických sil.

• potlačování Arabů ze strany britské mandátní správy
• boje mezi arabskými kmeny
• konflikt mezi Araby a židovskou migrací
• turecké výboje

Kořeny palestinského konfliktu sahají do konce 19. století, kdy se pod vlivem sionistického hnutí začali do Palestiny stěhovat evropští Židé. Po první světové válce se tento proces zrychlil, což vyvolalo napětí mezi arabským obyvatelstvem a židovskými přistěhovalci, kteří si nárokovali území na základě biblických slibů.

• doba vlády kancléře Adenauera
• doba vlády kancléře Bismarcka
• doba vlády Adolfa Hitlera
• období mezi lety 1918 - 1933

Výmarská republika existovala od roku 1918 do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Název získala podle města Výmar, kde se poprvé sešel demokraticky zvolený parlament a byla přijata nová ústava. Byla to doba experimentu s demokracií v zemi, která dosud znala jen autoritářství a monarchii.

• 1919
• 1923
• 1920
• 1921

Ačkoli přípravy začaly už roku 1919 během Pařížské mírové konference, oficiálně vstoupil Pakt Společnosti národů v účinnost až v roce 1920. Ironií osudu se jejím členem nikdy nestaly Spojené státy, přestože její vznik prosazoval především americký prezident Wilson.

• Rakousko-Uhersko, Japonsko, Itálie
• Rakousko-Uhersko, Rusko, Dánsko
• Rakousko-Uhersko, Turecko, Bulharsko
• Itálie, Srbsko, Rumunsko

Německo v první světové válce vedlo takzvané Centrální mocnosti spolu s Rakouskem-Uherskem, Tureckem a Bulharskem. Itálie, ačkoli původně byla členem Trojspolku s Německem a Rakouskem-Uherskem, vstoupila do války na straně Dohody.

• Malá dohoda a Centrální svaz
• Trojspolek a Západní unie
• Trojspolek a Dohoda
• Svatá aliance a Dohoda

První světová válka se odehrávala mezi dvěma hlavními bloky: Trojspolek (později označený jako Centrální mocnosti) v čele s Německem a Rakouskem-Uherskem proti Dohodě v čele s Francií, Británií a Ruskem.

• maršál Badoglio
• král Viktor Emanuel II.
• Giuseppe Garibaldi
• Benito Mussolini

Benito Mussolini založil fašistické hnutí v Itálii po první světové válce. Původem socialista, který se stal nacionalistou, dokázal využít poválečného chaosu a společenské nespokojenosti k uchopení moci a nastolení první fašistické diktatury v Evropě.

• Winston Churchill
• Charles de Gaulle
• Franklin Roosevelt
• Josif Stalin

Termín "železná opona" proslavil Winston Churchill ve svém historickém projevu ve Fultonu v roce 1946. Tímto obrazným vyjádřením popsal rozdělení Evropy na sovětskou a západní sféru vlivu, které charakterizovalo počátek studené války.

• německé tažení na Balkán v roce 1941
• útok SSSR proti Finsku v roce 1939
• situace na západní frontě od září 1939 do května 1940
• italský vpád do Albánie v roce 1940

"Podivná válka" byla období relativního klidu na západní frontě mezi září 1939 a květnem 1940. Přestože Británie a Francie vyhlásily Německu válku po invazi do Polska, k většímu boji nedošlo. Němci mezitím připravovali svou bleskovou ofenzivu na západě.

• 1935
• 1939
• 1918
• 1923

Mussoliniho Itálie zaútočila na Etiopii v roce 1935 v rámci svých koloniálních ambicí v Africe. Tento agresivní akt ukázal slabost Společnosti národů, která nebyla schopna účinně zasáhnout proti agresorovi, a předznamenal tak větší konflikty, které měly přijít.

• Portugalci na jihu USA
• Španělé na území Kolumbie a Venezuely
• Španělé na území dnešního Mexika
• Španělé na území Peru

Hernán Cortés se svou hrstkou conquistadorů dokázal mezi lety 1519-1521 porazit mohutnou aztéckou říši. Ironie osudu: tento španělský dobrodruh přišel hledat zlato, ale nakonec zničil jednu z nejsofistikovanějších civilizací Ameriky. Tenochtitlán, hlavní město Aztéků, stál přesně tam, kde dnes sídlí Mexico City.

• 1487-1492 pod holandskou vlajkou
• 1444-1450 pod anglickou vlajkou
• 1519-1522 pod španělskou vlajkou
• 1500-1503 pod portugalskou vlajkou

Portugalec Ferdinand Magellan ve službách španělské koruny odstartoval v roce 1519 první cestu kolem světa. Magellan sám se konce nedočkal - padl na Filipínách. Pouhých 18 ze 270 námořníků se vrátilo domů v roce 1522 na jediné přežívší lodi Victoria. Největší ironie? Korunu koření, kterou vozili, stála více než celá výprava.

• v Anglii byla vyhlášena republika
• J. Cook prozkoumal východní pobřeží Austrálie
• začala válka o dědictví španělské
• v Rusku probíhalo povstání Bohdana Chmelnického

30. ledna 1649 padla hlava anglického krále Karla I. popravčí sekerou. Týž rok parlament vyhlásil Anglickou republiku. Pro Evropu to byl šok - poprvé v historii si poddaní "dovolili" popravit svého panovníka z Boží milosti. Monarchie se vrátila až v roce 1660, ale svět už nebyl nikdy stejný.

• Vilém III. Oranžský v letech 1655-1659
• Jindřich IV v letech 1633-1637
• Karel I. v letech 1699-1703
• Jakub II. v letech 1688-1689

Jakub II. Stuart byl svržen během Slavné revoluce v letech 1688-1689. Důvod? Byl katolík v protestantské zemi a snažil se vládnout absolutisticky. Angličané si proto "pozvali" Viléma III. Oranžského, aby je Jakuba zbavil. Revoluce dostala přídomek "slavná", protože proběhla téměř bez krveprolití.

• byl popraven Thomas Münzer
• ve Švédsku vládl Gustav I. z rodu Vasa
• zemřel český a uherský král Vladislav Jagellonský
• Isabella Kastilská uzavřela sňatek s Ferdinandem Aragonským

Německá selská válka (1524-1525) byla potlačena s obrovskou brutálností. Thomas Münzer, jeden z jejích vůdců a radikální teolog, byl na konci zajat, mučen a popraven. Jeho smrt symbolicky uzavřela jednu z největších lidových vzpour evropských dějin.

• nástup Kateřiny II. v Rusku
• začátek sedmileté války
• zrušení nevolnictví v Čechách
• vyhlášení nezávislosti USA

Fascinující shoda: první dělení Polska proběhlo v roce 1772, nezávislost USA byla vyhlášena v roce 1776. Zatímco v Americe se rodila nová republika založená na svobodě, v Evropě se mocnosti dělily o starý národ bez ptaní. Historie má svůj smysl pro ironii.

• Thomas Jefferson
• Dmitrij Donskij
• George Washington
• Karel Veliký

Thomas Jefferson sepsal většinu slavného Prohlášení nezávislosti z roku 1776. Tento virginský právník a filozof se později stal třetím prezidentem USA. Jeho slova "všichni lidé jsou stvořeni si rovni" se stala základem americké demokracie - i když ironicky, Jefferson sám vlastnil otroky.

• kolem roku 1450
• kolem roku 1350
• kolem roku 1550
• kolem roku 1250

Johannes Gutenberg dokončil svůj tisařský stroj kolem roku 1450. Vynález knihtisku byl pro informace tím, čím byl střelný prach pro warfare. Najednou se mohly myšlenky šířit rychleji než kdy předtím - církev i panovníci z toho nebyli nadšeni.