Dějiny a události – kvízové otázky

• třicetiletá
• o španělské dědictví
• sedmiletá
• prusko-ruská

Vestfálský mír roku 1648 ukončil třicetiletou válku (1618-1648), nejnicotnější konflikt raného novověku. Evropa se z něj vzpamatovávala celé generace. Mír stanovil pravidlo "čí země, toho náboženství" a položil základy moderního systému suverénních států.

• podporučík u dělostřelectva
• plukovník u námořnictva
• desátník u jezdectva
• vojín u pěchoty

Napoleon začínal jako podporučík u dělostřelectva - nejintelektuálnějšího a nejtechnickějšího rodu zbraní. Dokonale ovládal matematiku a ballistiku. Z jeho původní profese plynula láska k taktickým novinkám a přesnost v plánování bitev.

• 1810
• 1800
• 1804
• 1806

Napoleon se nechal korunovat 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame. Legendární moment: korunu si uchopil z rukou papeže Pia VII. a nasadil si ji sám. Gesto, kterým dal najevo, že svou moc nedlužím nikomu, ani Bohu.

• Rusko, Prusko a Francie - bitva národů
• Německo, Prusko a Rakousko - germánská bitva
• Francie a Anglie - souboj titánů
• Rusko, Rakousko a Francie - bitva tří císařů

Bitva u Slavkova (2. prosince 1805) vešla do historie jako "bitva tří císařů" - Napoleona, rakouského Františka I. a ruského Alexandra I. Napoleon zde předvedl své mistrovství v taktice a porazil brojnou koalici. O rok později rozpadla Svatá říše římská.

• 1813 v Holandsku
• 1812 ve Francii
• 1816 v Anglii
• 1815 v Belgii

18. června 1815 u belgického Waterloo se rozhodl osud Napoleona definitivně. Vévoda z Wellingtonu a pruský polní maršál Blücher Napoleona porazili. Anglická fráze "meet one's Waterloo" znamená ze setkání se svým osudem. Pro Bonaparta to byl skutečně konec velké kariéry.

• 1815
• 1893
• 1683
• 1773

Svatá aliance byla podepsána v září 1815 ruskými, rakouskými a pruskými panovníky. Měla odrážet křesťanské hodnoty a zamezit revolucím v Evropě. V praxi se stala nástrojem konzervativních monarchů k potlačování demokračních hnutí. Metternichův systém držel Evropu "na vodítku" až do revolučního roku 1848.

• Aristofanes
• Hérakleitos
• Hérodotos
• Homér

Hérodotos z Halikarnássu si vysloužil toto přízvisko od samotného Cicerona. Ve svých "Dějinách" vytvořil první systematický popis řecko-perských válek a známého světa 5. století před Kristem. Ale pozor - někteří mu říkali také "otec lží" kvůli občasným mytickým prvkům v jeho vyprávění!

• v roce 776 před naším letopočtem na počest boha Dia
• v roce 736 před naším letopočtem na počest boha Apollóna
• v roce 746 před naším letopočtem na počest bohyně Héry
• v roce 796 před naším letopočtem na počest Achilla

8. červenec 776 před Kristem se stal nejenom prvním dnem olympijských her, ale i začátkem řeckého kalendáře! V posvátné Olympii se tehdy závodilo pouze v běhu na jedno stadium (cca 190 metrů). Prvním vítězem se stal kuchař Koroibos z Élidy - kulinářský talent se už tehdy vyplatil!

• první punské války
• druhé punské války
• Peloponéské války
• řecko-perské války

2. srpna 216 před Kristem předvedl Hannibal u italských Cann mistrovství v obkličovací taktice. Z 80 000 Římanů jich přežilo pouhých 6 000. Tato "dokonalá vyhlazovací bitva" se dodnes učí na vojenských akademiích jako příklad geniální strategie.

• papež Urban II. v Clermontu v roce 1095
• císař Jindřich IV. v Římě v roce 1100
• papež Pius V. v Basileji v roce 1099
• papež Kliment VII. v Tridentu v roce 1089

27. listopadu 1095 pronesl papež Urban II. v Clermontu svůj historický projev. Volal k osvobození Božího hrobu a sliboval odpuštění hříchů. His legendární slova "Deus vult!" ("Bůh to chce!") se stala válečným pokřikem křižáků. Ale pozor - Urban si jistě nepředstavoval, že rozpoutává stoleté krveprolití.

• rolníci a chudina z celé západní Evropy
• rytíři z Francie, Lotrinska a Sicílie
• měšťané z Francie a Itálie
• rolníci z Německa a Francie

Zatímco "lidová křížová výprava" chudých rolníků skončila masakrem, vlastní First Crusade byl podnik elit. Elitní výpravu vedli zkušení válečníci jako Godefrej z Bouillonu nebo Raimund z Toulouse - šlechtici s vojenskými zkušenostmi, financemi a politickými ambicemi.

• čtyři
• dva
• jeden
• žádný

Křižáci založili čtyři křižácké státy: Jeruzalémské království (1099), Antiošské knížectví (1098), Edessé hrabství (1098) a Tripolské hrabství (1109). Tyto franské državy existovaly různě dlouho - poslední z nich, Akkra, padl až roku 1291. Křižáci tak na Blízkém východě vydrželi téměř dvě století!

• V roce 1868
• V roce 1848
• V roce 1789
• V roce 1748

Bastilla byla dobyta 14. července 1789, což je považováno za symbolický začátek Velké francouzské revoluce.

• Mezi Labem a Odrou
• Mezi Vislou a Dněprem
• Mezi Dunajem a Moravou
• Mezi Donem a Volhou

Slované měli podle historických pramenů svou pravlast v oblasti mezi řekami Visla a Dněpr, odkud se postupně rozšiřovali do dalších oblastí.

• Gorbačov a Reagan
• Bush a Jelcin
• Thatcherová a Brezněv
• Clinton a Putin

Ve vile Höfdi v Reykjavíku se v říjnu 1986 setkali Michail Gorbačov a Ronald Reagan při jednání o ukončení studené války.

• Přemyslovci
• Jagellonci
• Habsburkové
• Lucemburkové

Karel IV. pocházel po otci z rodu Lucemburků, jeho otcem byl Jan Lucemburský. Po matce Elišce Přemyslovně byl potomkem Přemyslovců.

• Československo
• Česká republika
• Velká Morava
• Sámova říše

Sámova říše existovala v letech 623-658, zatímco Velkomoravská říše vznikla až ve 30. letech 9. století (833-907). Sámova říše byla tedy historicky prvním slovanským státním útvarem na našem území.

• u Přerova
• u Domažlic
• u Lipan
• u Brna

Husité při bitvě u Domažlic 14. srpna 1431 porazili křižáky takřka beze střetu. Legenda praví, že křižáci prchli při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož jsú boží bojovníci" a rachotu blížících se vozů.

• Bilé hory
• Slavkova
• Lipan
• Blaníku

Bitva u Slavkova (Austerlitz) 2. prosince 1805 je známá jako bitva tří císařů. Napoleon zde porazil rusko-rakouskou armádu v jednom z největších střetnutí napoleonských válek.

• 47
• 27
• 37
• 17

Po bitvě na Bílé hoře bylo 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast na stavovském povstání.

• 100 měsíců
• 100 minut
• 100 týdnů
• 100 hodin

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 trvala pouze jednu až dvě hodiny (přibližně 100 minut). Přesto měla osudové následky pro české země na následujících 298 let.

• Velká Morava
• Československo
• Morava
• Bohemia

Velkomoravská říše vznikla roku 833 a byla prvním stabilním státním útvarem západních Slovanů ve střední Evropě. Založil ji kníže Mojmír I. připojením Nitranského knížectví.

• Bratři
• Žižkové
• Bratranci
• Sirotci

Po smrti Jana Žižky 11. října 1424 si jeho následovníci začali říkat "sirotci", protože cítili, jako by jim zemřel otec. Žižka byl jejich milovaným a nikdy neporaženým vojevůdcem.

• muka
• mlýny
• husité
• bojovníci

"Ktož sú boží bojovníci" je nejznámější husitská válečná píseň a hymna husitského hnutí. Autorem je pravděpodobně kněz Jan Čapek z Klatov.

• Kališníci
• Římané
• Křižáci
• Nomádi

Křižáci (z lat. crucesignati) byli účastníci křížových výprav, kteří si na šaty našívali znamení kříže. Proti husitům bylo vyhlášeno celkem pět křížových výprav v letech 1420-1431.

• Francie
• Anglie
• Itálie
• Rusko

Češi bojovali v rakousko-uherské armádě na ruské, srbské a italské frontě. Československé legie působily ve Francii a Rusku, ale ne přímo v Anglii.

• Václav I.
• Karel IV.
• Rudolf II.
• Ferdinand V.

Karel IV. založil benediktinský klášter Na Slovanech (Emauzy) 21. listopadu 1347. Byl určen pro slovanské benediktiny, kteří měli sloužit bohoslužby ve staroslověnštině.

• 1672
• 1848
• 1702
• 1526

Česko-uherská větev rodu Jagellonců vymřela po meči roku 1526, kdy král Ludvík Jagellonský zahynul v bitvě u Moháče proti osmanským Turkům.

• Znojmo
• Olomouc
• Brno
• Staré Město

Centrem Velkomoravské říše byl pravděpodobně Veliggrad, který většina historiků lokalizuje do aglomerace Staré Město u Uherského Hradiště.

• 1434
• 1344
• 1224
• 1554

Pražské arcibiskupství bylo zřízeno 30. dubna 1344 péčí Karla IV. a jeho vychovatelem papežem Klementem VI.

• Josef II.
• Rudolf II.
• Václav III.
• Karel VI.

Císař Josef II. ve svých osvíceneckých reformách zrušil řadu protižidovských opatření včetně povinnosti nosit žluté označení na oděvu.

• 1849
• 1918
• 1749
• 1945

Oktrojová ústava známá jako Stadionova nebo Březnová byla vydána císařem Františkem Josefem I. v Olomouci 4. března 1849.

• Emigrace
• Adorace
• Asanace
• Abstinence

Akce StB s krycím názvem "Asanace" měla za cíl donutit signatáře Charty 77 k emigraci pomocí fyzického a psychického nátlaku.

• 1970
• 1965
• 1978
• 1983

Druhý program ČST byl spuštěn 10. května 1970 v rámci oslav 25. výročí osvobození.

• Německa na Sovětský svaz
• Japonska na Midway
• Německa na Polsko
• Japonska na Pearl Harbor

• 1831
• 1656
• 1492
• 1776

• zátoka Veprů
• Bílá zátoka
• zátoka Sviní
• zátoka Libre

Invaze v zátoce Sviní (Bahía de Cochinos) proběhla 17. dubna 1961, kdy se na Kubu vylodilo přes 1400 kubánských exulantů podporovaných CIA.

• Válka o Jeruzalém
• Šestidenní válka
• Arabsko-izraelská válka
• Válka o Sínajský poloostrov

V šestidenní válce bojoval Izrael proti koalici Egypta, Jordánska a Sýrie od 5. do 10. června 1967.

• Pražské jaro
• Zlatá šedesátá
• Pražská obroda
• Československé jaro

Období politického uvolnění, které začalo v lednu 1968, je známé jako Pražské jaro.

• Velká proletářská kulturní revoluce
• Velká občanská revoluce
• Velká společenská revoluce
• Velká socialistická revoluce

Velká proletářská kulturní revoluce byla označení pro hnutí, které probíhalo v Číně v letech 1966–1976.